Tento příspěvek by měl napomoci úvahám o tom, zda je či není spalovna „drahá“ a zda si také české regiony mohou dovolit takové zařízení postavit a provozovat.
Prosím, uvědomme si, že:
-
Skládkování odpadů je levné, ale skládkovat odpady věčně nemůžeme.
-
Ochotně třídíme odpady, to je žádoucí a chvályhodné, a přitom nenamítáme, že třídění je dražší než skládkování a dokonce i dražší než energetické využívání odpadů.
-
Chceme-li chránit životní prostředí, většinou to něco stojí. Je vhodné kombinovat různé přístupy a využívat tak všechny možnosti, které se nám nabízejí.
-
Získávání energie z jiných tzv. obnovitelných zdrojů, tj. větrné a sluneční elektrárny, je v zásadě několikanásobně dražší, než je energetické využívání odpadů ve spalovnách. Proti těmto způsobům rovněž nic většinou nenamítáme.
Ekonomika spaloven:
-
Moderní spalovna, vybavená nejlepší technologií na ochranu životního prostředí a výrobu energie, je relativně investičně náročné zařízení. Náklady na pořízení stavby a technologie se mohou pohybovat kolem 2,5 mld. Kč u zařízení o kapacitě 100 000 tun odpadů za rok.
-
Na druhou stranu spalovna je provozně velmi úsporné zařízení. Veškerou energii pro vlastní provoz si vyrábí sama, větší část vyrobené energie (teplo, elektrická energie) se prodává za běžné ceny. Jedná se vysoce automatizovaný provoz, tedy nároky na provozní zaměstnance jsou nízké. Zbytkové látky se dále využívají ve stavebnictví nebo se ukládají jako inertní materiál na odpovídající skládku. Kvalitní zbytkové látky snižují náklady spojené s jejich odstraňováním. Vyšší kvalita technologie = nižší provozní náklady.
-
Vstupní investice na pořízení technologie a stavby se financuje zpravidla z investičního úvěru, který je následně splácen z výsledků hospodářské činnosti samotného zařízení. Jsou-li investorem města či obce, z rozpočtu tedy nic nesplácejí. Spalovna si na splátky úvěru vydělává tím, že prodává teplo a elektrickou energii a tím, že jí dodavatelé platí za odpady.
-
Při rozhodování o výstavbě spalovny se z budoucích investičních, provozních a finančních nákladů a z výnosů z prodeje energií kalkuluje výsledná cena za odpady, kterou je třeba realizovat. Tato cena musí být natolik přiměřená, aby se za ni dalo realizovat odpovídající množství odpadů nutných pro naplnění plánované kapacity. Musí se tedy jednat o cenu reálnou a přijatelnou pro občany. V opačném případě by nebyl provoz zařízení možný. Tento fakt lze hodnotit jako určitý druh „pojistky“ pro přijatelnost cen za odpady.
-
Banky hodnotí vysoce projekty spaloven s klasickou technologií, protože se jedná o projekty provozně stabilní, s dobrou ekonomickou návratností. Tzv. jedná se o projekty poměrně málo rizikové.
-
Byl-li by český stát poněkud více osvícený, umožnil by financování výstavby spaloven odpadů s podporou z Fondů EU, tak jak to učinila řada jiných evropských států. V takovém případě má dotace tak zásadní vliv na ekonomiku celého projektu, že lze realizovat ceny ve spalovnách odpadů na úrovni současných cen za skládkování odpadů. Energetické využívání odpadů by se tak mohlo stát nejvýhodnějším způsobem nakládání se směsným zbytkovým komunálním odpadem. Navíc při zajištění vysoké ochrany životního prostředí a při realizaci významných úspor neobnovitelných zdrojů energie a při plnění závazků vůči EU.
Průměrné náklady na sběr a svoz využitelných odpadů v obcích se pohybují kolem 3 800 Kč/tunu (údaj z r. 2006) – v rozmezí cca 2700 – 4100 Kč/tunu podle velikostních skupiná obcí.
Orientační náklady na sběr a svoz
Zdroj: Strategie hospodaření s odpady v obcích ČR, SMO 2008 |
Ceny za směsný komunální odpad ve spalovnách odpadů v ČR v roce 2008
Zdroj: Ceníky 2008 |