Zastoupení jednotlivých frakcí v domovním odpadu je ovlivněno různými faktory (velikost sídla, skladba obyvatel, způsob vytápění). Pro energetické využívání odpadů však detailní skladba směsného komunálního odpadu není směrodatná...
|
Komunální odpad je ten, který vzniká u každého z nás doma. Jsme-li zodpovědní, hodně z něho můžeme vytřídit. Sklo, papír, plasty, nápojové kartony i kovy (někde taky bioodpad ze zahrádek) se jako druhotné suroviny mohou dále zpracovávat, recyklovat na nové výrobky...
|
V České republice panuje přesvědčení, že by se množství komunálního odpadu mělo snižovat hlavně tříděním. Jenže ačkoli je Česko na špičce Evropy v třídění komunálního odpadu, stále to nestačí. Celkové množství odpadů z domácností...
|
„Procentuální podíl skládkovaných komunálních odpadů stoupá. Téměř veškeré směsné komunální odpady jsou skládkovány. Snížení hmotnostního podílu komunálních odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování není plněn...
|
Evropská unie požaduje po svých členských státech, aby skládkování odpadů radikálně omezily a posléze vůbec nepraktikovaly. Ukládá nám to evropská směrnice 99/31/ES, za jejíž neplnění nám hrozí kromě mezinárodní ostudy taky velké finanční postihy. EU stanovuje termíny týkající se redukování množství odpadu určeného ke skládkování...
|
Ročně vzniká v České republice přibližně 30 mil. tun odpadů. Do tohoto množství jsou započítány například popílky z elektráren, stavební odpady z výstavby nebo demolice budov nebo odpady ze zemědělství a z průmyslu. Komunálních odpadů vzniká kolem čtyř milionů tun...
|
S komunálními odpady si každá země musí poradit sama. Řešení jsou různá. Obecně se však dá říci, že rozvinuté země, k nimž bychom se chtěli přiblížit, odpady recyklují, zbytek energeticky využívají a skládkují minimálně...
|
Podle zákona o odpadech se za energetické využívání považuje jen spalování takových odpadů, které hoří samy, tj. nepotřebují ke svému hoření podpůrné palivo (kromě krátkého stadia zapalování). Druhou podmínkou je, aby se vznikající teplo použilo pro potřebu vlastní nebo dalších osob...
|
V Evropské unii se v roce 2006 vyrobila energie z přibližně 59 milionů tun zbytkového odpadu. Díky tomu nebylo nutné spálit od 6 do 32 milionu tun fosilních paliv - množství závisí na tom, jaký druh paliva...
|
V celé Evropě pracují speciální výtopny a elektrárny, které jako palivo používají biomasu. Spalují slámu, zbytky po mletí obilí, zbytky ze zpracování dřeva (piliny, štěpky), někdy i cíleně pěstované rostliny. Tato paliva patří mezi OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE. Jsou přírodní, můžeme je snadno vypěstovat a nahradit s nimi uhlí nebo ropu, které sami vyrobit, ani...
|