Guillaumin: Západ slunce v Ivry, 1873 |
Temně kouřící komín byl již před více než sto lety znamením společenského pokroku a prosperity měst a obcí. Důkazů je mnoho. Jako příklad lze uvést impresionistického malíře Guillaumina, který se zabýval průmyslovou krajinou. Jeho dílo „Západ slunce v Ivry“, 1873 rovněž názorně ukazuje znamení či poselství pokroku.
S přibývajícími roky komíny zůstávaly, jen nebylo vhodné, aby viditelně kouřily a tak se vyvíjely technologie k čištění spalin. První vývojový stupeň se týkal odlučování tuhých emisí, tedy pouhé filtrace. Protože chyběly vhodné technologie k čištění spalin, komíny se kvůli výhodnějšímu rozptylu prodlužovaly, avšak kouřily dál - zato neviditelně a jedovatě.
Dnes je doba zhruba asi taková jako před více než sto lety. Komíny musí kouřit - jenže bíle a nejedovatě. Bílá vlečka na komíně je důkazem šetrnosti k životnímu prostředí.