Evropská unie vydává směrnice, které stanovují časové úseky, resp. milníky, např. pro omezení a ukončení devastace zemské kůry skládkováním organických materiálů. V Evropě jsou státy, které svou legislativu upravují tak, že záměrům Evropské unie předbíhají , jsou jimi např. SRN nebo nečlenský stát Švýcarsko. Jsou zde ale státy, které neodpovídají ani standardům SRN, Švýcarska, ani standardům Evropské unie.V minulosti tedy příliš velké problémy s odpady nebyly. Teprve průmyslově-spotřební společnost naučila lidi vyrábět nepřehledný počet druhů a nesmyslné množství odpadů. Zaměříme-li se pouze na komunální odpad, zjistíme, že obyvatelé České republiky vyrobí rok co rok několik milionů tun tohoto „materiálu“.
Třídit odpady
Tak vznikla myšlenka odpady nemíchat a odkládat je roztříděné na jednotlivé složky a tyto pak skutečně znova a opakovaně zpracovávat. To je sama o sobě geniální myšlenka – jenže není bezezbytku převeditelná do praxe. Zkušenosti ukázaly, že vytříděné složky odpadu nelze z ekonomických i technologických důvodů využívat na 100%. "Geniální" myšlenka funguje tedy jen částečně a to velmi částečně – skutečně vytříděné a skutečně látkově využitelné složky mohou být ve výši 15-% - 20 %, takže nakonec vždy zbývá zhruba 80 % - 85% původního množství odpadu. Limitní hodnota pro vytříděné složky se může podle švýcarských zkušeností pohybovat kolem 45 %. Tedy pokud je pro vytříděné materiály trvale zajištěný odbyt, což se garantovat nedá. Pro zbylý odpad byl nalezen jednoduchý (a pohodlný) způsob zbavování či odstraňování ukládáním do zemské kůry – tedy na skládky. Ročně se tedy ukládá několik milionů tun odpadu do různých skládek a problém se zdá vyřešen.
Skládkování odpadů – časovaná bomba
Při skládkování organických látek, které tvoří drtivou většinu všech složek odpadu, dochází k nepřehledné řadě velmi těžko popsatelných chemických reakcí. Uvolňují se uhlovodíky (tzv. skládkové plyny) do atmosféry, dochází k uvolňování průsakových vod do zemské kůry a posléze do spodních vod. Tělesa skládek se po uzavření stávají pro životní prostředí rizikovým faktorem na nekonečně dlouhou dobu - často se v odborné veřejnosti používá příměr "časovaná bomba". Samotný argument, že se musí vždy jednat o zajištěné skládky, neobstojí.
Odpady energeticky využívat
Uložený odpad je ale z hlediska výhřevnosti asi tak kvalitní jako hnědé uhlí. To se zase na jiném konci republiky ze země těží a spaluje, aby bylo zajištěno zásobování společnosti energií. Smysluplnost tohoto počínání není zcela zřejmá. Odpady je možné spalovat obdobně jako hnědé uhlí, tedy energeticky využívat a tím přispívat k zásobování společnosti energií při současné úspoře fosilních paliv.
Z hodnocení výše uvedených skutečností vyplývá, že odpadové hospodářství je pro společnost neméně významné jako např. zásobování obyvatelstva vodou, energií či potravinami.
Lze tedy konstatovat:
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ = ZÁSOBOVÁNÍ
Energetické využívání odpadů je významnou složkou strategie odpadového hospodářství. Přispívá výraznou měrou k ochraně životního prostředí a je její neodmyslitelnou integrální součástí.
Vyvinuté technologie k energetickému využívání odpadů umožňují kvalitativně řádově lepší omezování emisí z energetického procesu než je tomu u technologií k výrobě energie z fosilních zdrojů energie.