Každé zařízení, které něco spaluje, má ve spalinách látky pro životní prostředí škodlivé - škodliviny. Týká se to nejen spaloven komunálního odpadu nebo elektráren na uhlí. V podstatě stejné škodlivé látky odcházejí i z komína rodinného domku, kde topí uhlím, nebo z motoru nákladního automobilu . Jde jen to, aby byly škodliviny ve spalinách zachyceny dřív, než uniknou do ovzduší.
Pro všechna možná energetická zařízení (kotle na uhlí, dřevo, plyn, mazut atd.) stanovuje naše legislativa limity znečišťujících látek, odcházejících do ovzduší. Tyto emisní limity nesmí zařízení překročit, jinak mohou dostat vysoké pokuty nebo být vyřazena z provozu.
Pro spalovny komunálních odpadů stanovuje tyto limity směrnice EU 76/2000 o spalovíní odpadů. Jak je vidět z přiložené tabulky, emisní limity jsou pro spalovny mnohem přísnější, než u ostatních zařízení.
Některé látky dokonce nejsou u jiných energetických zařízení sledovány vůbec. Když porovnáme emisní limity spaloven zjistíme, že se nejvíce blíží limitům kotlů, používajících zemní plyn, který je všeobecně považován za mimořádně čistý zdroj energie.
|
Pozn.: Použity limity podle Směrnice EU 76/2000 , o spalování odpadů, a Nařízení vlády č. 352/2002 (střední a malé zdroje znečišťování – do 50 MW). Hodnoty jsou přepočteny na 11% O2 , uvedeny v mg/m3 (kromě PCDD/PCDF) a vztaženy na suchý plyn při normálních stavových podmínkách (273 K, 1013 mbar). (Zdroj: EIC, s. r. o.)
|