Zařízení na mechanicko-biologickou úpravu komunálního (MBÚ) odpadu byla vyvíjena v minulých letech zejména v Rakousku a Německu v souvislosti s úplným zákazem skládkování neupraveného směsného komunálního odpadu (Rakousko od 1.1.2004, Německo od 1.6.2005). Mělo vést k překlenutí nedostatku zpracovatelských kapacit a zároveň zachovat alespoň část odpadů pro skládkování zejména tam, kde obce vlastnily skládku. Zákaz skládkování pro ně logicky představoval ztrátu příjmů.
Před energetické využívání KO tak byla v některých případech předřazena mechanicko-biologická úprava. Předřazení MBÚ vyžaduje následné využívání upraveného KO v procesu spoluspalování. Praktické zkušenosti s provozem zařízení MBÚ a zejména možnosti následného energetického využívání vysokovýhřevné frakce z MBÚ však ukázaly na omezené možnosti uplatnění MBÚ.
V Německu bylo instalování MBÚ do procesu nakládání s odpady kvalifikováno jako chybná cesta v odpadovém hospodářství. Stále se objevují další a další provozy MBÚ, které ukončují provoz a jsou uzavírány (Buchen, Heilbronn) a provozovatelé se dostávají do insolvence.
Zařízení MBÚ splňující požadavky současné legislativy německé a rakouské jsou provozována 3 - 6 let. Přičemž je nutno podotknout, že prováděcí rakouská a německá legislativa pro MBÚ je ve svých požadavcích na ochranu živontího prostředí mírnější než evropská legislativa pro spalovny odpadů. Samostatná evropská legislativa pro MBÚ neexistuje.
V praxi provozovaná zařízení se jednotlivě značně liší a stupeň použité technologie většinou odpovídá způsobu využití výhřevné frakce nebo jejímu zpracování na druhotné palivo. Možnosti odbytu tzv. nadsítné (výhřevné) frakce je pro MBÚ klíčovým faktorem.
Nová zařízení na biologickou úpravu jsou instalována do provozních budov se stálým podtlakem a jsou opatřena systémy ventilace a čištěním odpadních plynů, případně energetickými jednotkami zajišťujícími výrobu energie pro vlastní spotřebu. Dosavadní vývoj byl zaměřen téměř výhradně na mechanicko-biologickou část metody.
Tzv. metoda MBÚ není dosud uspokojivě vyřešena v části energetického využití vzniklého materiálu tzv. lehké frakce, která je v praxi primárně určena pro spoluspalování s výrobou energie. Odbyt lehké frakce je problémem. Výsledkem jsou dnes již miliony tun různě skladovaných balíků obsahujících tento výhřevný odpad, který nemůže nalézt svého odběratele. Důvody jsou technické i ekonomické.
"VYRÁBÍ SE PRODUKT, O KTERÝ TRH NEŽÁDÁ."
Důkazem toho jsou také zapálené sklady tohoto odpadu, které byly do ČR dovezeny nelegálně.
V Libčevsi na Lounsku už podruhé za několik dní hořela černá skládka odpadu z Německa. (14.února 2006)
|