Brněnský metropolitan | 5.9.2014 | Rubrika: Inzerce - Energie pro Vás | Strana: 5 | Téma: Ostatní - EVO
Poslední dobou se téma ukrajinských sankcí vůči Rusku skloňuje ve všech pádech. V polovině srpna letošního roku ukrajinský parlament schválil zákon umožňující zavedení sankčních opatření včetně zastavení tranzitu energetických surovin z Ruska. Nastalá situace vyvolává přirozeně obavy u českých zákazníků, kteří téměř 75 procent své potřeby pokrývají ruským plynem.
V této souvislosti je aktuální hledat alternativy, které pomohou důsledky potenciální plynové krize minimalizovat tak, aby je české domácnosti pocítily co nejméně. Nabízí se využití jiných zásobovacích tras, přeprava zkapalněného plynu či použití vlastních zásob.
V regionálním rozměru je připravena výrazně pomoci i brněnská spalovna, která energeticky využívá odpad k výrobě páry pro topné a energetické účely. Během letní odstávky brněnských Tepláren se dokonce stává základním zdrojem tepla pro celé Brno. Odpad v tomto zařízení po zapálení hoří sám bez přídavného paliva a spalování je regulováno jen přívodem vzduchu. Na rozdíl od jiných zařízení, využívajících k výrobě tepla zemního plynu, spalovna není závislá na jeho dodávce a stává se za současné turbulentní situace při zajišťování dodávek plynu ze zahraničí pro Brno velkou výhodou.
V letech 2008 až 2011 prošla spalovna SAKO Brno, a.s. výraznou rekonstrukcí, která zahrnovala i přebudování tří původních spalovacích kotlů na dva výkonnější. Po této modernizaci energeticky zpracovává zhruba 14 tun odpadu za hodinu na každém kotli, tedy přibližně 20 tisíc tun za měsíc. Za rok 2013 tak bylo dodáno 944 177 GJ tepelné energie, což pokrývá spotřebu asi 40 000 domácností. V provozních prostorách je navíc počítáno i s dostavěním třetího kotle, pro který je připraven prostor i veškeré technické zázemí. Touto dostavbou množství vyrobeného tepla dodaného spalovnou naroste o polovinu, což umožní pokrýt potřeby asi 60 tisíc brněnských domácností. Kromě toho spalovna vyrábí i elektrickou energii pro více než 20 000 domácností, v roce 2013 jí dodala 45 786 MWh.
V České republice jsou schopna obdobným způsobem využívat energii z odpadu jen tři města, kromě Brna je to Liberec a Praha. Většina obcí a měst u nás směsný komunální odpad ukládá na skládky. Brno řeší problematiku nakládání s odpady moderní cestou, ekologickou a energeticky výhodnou, která by měla být ve vyspělých zemích standardem. Spalovna tedy kromě kontinuální ambice eliminovat skládkování také využívá energetický potenciál odpadu k ohřevu vody, vytápění brněnských domácností či výrobě elektrické energie a je pro případ krizové situace připravena suplovat velké producenty.
Ačkoliv má spor mezi Ukrajinou a Ruskem rostoucí tendenci, o omezení transportu plynu z těchto zemí můžeme zatím jen spekulovat. Jihomoravská metropole ovšem nemusí propadat panice. Nejenže k výrobě tepla v letních měsících plyn díky spalovně v podstatě nepotřebuje, navíc ze zprávy Českého energetického úřadu vyplývá, že v zásobnících této energetické suroviny ji Česko drží takové množství, které je schopno pokrýt až 43% celostátní roční spotřeby.